Těšíkovská kyselka

Těšíkovská kyselka (Tscheschdorfer Sauerbrunn)

Východně od obce Těšíkov na samotné katastrální hranici u Trusovického potoka (znám také jako Bělkovický či Loděnický potok Luschnitzerbach nebo Sauerbrunnbach), se nachází zřídlo Těšíkovské kyselky. Do konce roku 1945 zde byly tři vývěry. Tento minerální pramen je znám již roku 1669, první záznam o jeho účincích je z roku 1673. Těšíkovská kyselka byla jedním z velmi oblíbených výletních cílů v teplých letních dnech pro vandruchtivé domácí i dovolenkové hosty ze Šternberka, Olomouce a okolí.Studánka na okraji louky vedle potůčku darovala lahodný osvěžující doušek, který nabírali turisté po dlouhé pěší tůře přineseným pohárkem, nebo hrnkem. V blízkosti podél potoka směrem od Horní Loděnice (Deutsch Lodenitz) se rozprostírala velké louka k veselým hrám a k odpočinku (dnes větší část zalesněna). V okolí pramenu odpočívali mladí a staří, klábosili, zpívali, jedli svačinu kterou si přinesli v ruksaku a pozorovali z hloubky vystupující uhličité bubliny v horní ploše explodující a čeřící hladinu. Odtékající voda pak zbarvovala červenohnědou barvou kameny potoka a uzavírala tuto přírodní scenérii. Rezem zbarvený pramen bohatě obohacený oxidem uhličitým byl zvláště doporučován pro tehdejší chudokrevné městské děti.

Nějakých sto kroků potokem dolů byl v chaloupce z kamenů ukryt druhý pramen, kde zemědělci ze vzdálené roviny plnili soudky v době žní. Byl znám těšíkovský obyvatel Johann Mück, který dodával v letním čase s koňským spřežením čerstvou kyselku do šternberských domácností.

V čase první republiky dochází ke změně majitelů a volný vstup k prameni na louku byl u konce. Pramen byl podchycen, prohloubil jej Dr. Albín Nasswettr z Dolan který měl písemnou smlouvu s obcí a který zde investoval velké množství svých finančních prostředků a měl v úmyslu tu zřídit lázně.V roce 1936 byl vystavěl pavilon s novodobým plnícím zařízení a začalo se s dodávkami minerální vody. Byl postaven přilehlý obytný a ubytovací dům (1930) s hostincem "Zum Finkenwirt" (U Pěnkavy).

Naproti kolem probíhající silnice stál ještě domeček s pramenem, který nechal zbudovat kníže Lichtenštejn, kde obyvatel Nových Dvorců (Neuhof) Wilhelm Niklas plnil tehdy své nádoby a láhve osvěžující minerální vodou a dodával je se svým koňským povozem až do Bruntálu.Tento pramen byl přístupný všem příchozím.




Návštěvník po výstupu po schodišti do pavilonu sestoupil pár stupňů dolů, kde ve velké skleněné nádobě začínala vyvěrat minerální voda.Z kohoutku jsme mohli plnit silně železitou a uhličitany obsahující vodu do přinesených nádob.Podnikání Dr. Albína Nasswettra nemělo však dlouhého trvání a skončilo v říjnu roku 1938 po připojení tohoto území k Velkoněmecké říší.Pavilon byl po skončení války a odsunu německého obyvatelstva devastován a posléze pak srovnán i s prameništěm se zemí.

Pavilon Dr. Nasswettra (1945)
Pavilon Dr. Nasswettra (1945)

Majetek Dr. Albína Nasswettra nebyl konfiskován na základě Benešových dekretů a byl rámci restitučních zákonů počátkem 90 let vrácen původním majitelům.Více než po 10 letech se tento stal na základě kupní smlouvy majetkem města Šternberk.

V roce 2004 byl novým majitelem Městem Šternberk zrekonstruován jen jeden vývěr.Projekt byl spolufinancován z prostředků Evropské Unie programu SAPARD za podpory Ministerstva pro místní rozvoj.Rekonstrukci provedla firma AQUA MINERA Brno a DIOS Šternberk v celkových nákladech 1 500 000 Kč, z toho 1 000 060 Kč stála úprava okolí prameniště.

Pramen je zdrojem silně mineralizované uhličité minerální vody hydrogenuhličinato vápenatého typu ze zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, hořčíku a železa, které způsobuje rezavé zabarvení.Intenzivní příron oxidu uhličitého se projevuje jednak vysokou hodnotou rozpuštěného CO2 (2600 mg/l), jednat doprovodnou plynnou fází.Bakterologicky je zcela nezávadná.Teplota minerální vody činí 9-10°C.Vydatnost pramene kolísá v závislosti na klimatických podmínkách kolem 30 l/min, Hloubka vrtu je 63 m.

Pramen kyselky před rekostrukcí
Pramen kyselky před rekonstrukcí
Pramen kyselky po rekonstrukci
Pramen kyselky po rekonstrukci

Lesy v okolí Těšíkovské kyselky jsou dodnes velmi oblíbené pro velký výskyt jedlých hub. Je zde, jak říká nedaleké sedmé zastavení naučné vycházkové Zelené stezky tkzv. "Houbařský ráj". Lze tu najít hřiba dubového, nachovýtrusného, smrkového, kozáka březového, křemenáče osikového.

Houbařská sezona roku 2005 tu byla nadmíru bohatá
Houbařská sezona roku 2005 tu byla nadmíru bohatá
60271 návštěvníků© 2005 Ing.Karel Jorda, tesikov@email.cz